Namaste Nepal

Vnitropolitická situace

Mezník v novodobých dějinách Nepálského království nese datum 1. června 2001, kdy korunní princ Dípéndra pod vlivem drog a alkoholu při masakru královské rodiny zavraždil i dosavadního krále Bíréndru. Ten se mezi Nepálci těšil veliké oblibě, neboť to byl právě on, kdo na počátku devadesátých let zahájil demokratické reformy. Jeho následník, současný panovník Gjánéndra, však od svého nástupu na trůn dělal pravý opak.

Král Gjanéndra nejprve rozpustil parlament a 1. února 2005 poslal na 4 měsíce do vězení i vládu a sám převzal její pravomoci. Údajně prý proto, že se nedokázala vypořádat s maoisty. Jsou vedeni Komunistickou stranou Nepálu (maoistickou). Ta v prvních demokratických volbách v zemi, konaných v roce 1990, neuspěla a z důvodu nesouhlasu s ústavou, vyhlášenou téhož roku, odešla do ilegality a vyhlásila válku králi i vládě. Její teroristické jednotky, které od roku 1996 okupovaly západ Nepálu, využily politickou nestabilitu v zemi. Maoisté postupně obsadili i některé oblasti v severním a severovýchodním Nepálu a tím ještě více umocnili situaci v zemi hraničící s občanskou válkou. Jako svůj cíl proklamovali svržení monarchie a uskutečnění třídní revoluce, především odstranění majetné vrstvy a provedení pozemkové reformy.

Naopak narostla popularita demokratických stran, které již po několik let pořádaly demonstrace a stávky namířené proti režimu krále Gjánéndry. Nejvlivnější z nich se sdružily do Aliance sedmi stran (SPA), v čele s Nepálským kongresem. SPA začala spolupracovat s maoisty a na podzim 2005 s nimi podepsala dvě dohody o společném postupu k uspořádání svobodných voleb a ustanovení nové vlády a parlamentu. Základním požadavkem většiny stran v Alianci bylo vymanění armády a policie z králova velení.

Ale již 18. května 2006 došlo k další převratné události. Parlament na návrh vlády jednomyslně odhlasoval historickou devítibodovou deklaraci, která zbavuje krále všech důležitých pravomocí a faktickou moc v zemi předává do rukou vlády. Nepálci znovu vyšli do ulic, tentokrát proto, aby se radovali z toho, že po více než 237 letech neomezené autokracie ztrácí král výkonnou moc, přestává být vrchním velitelem armády a bude muset platit daně jako všichni jeho spoluobčané. Navíc rozpočet královského paláce, který za poslední 4 roky vzrostl o více než 400 %, bude rapidně zkrácen a ušetřené peníze věnovány na sociální rozvoj. Král ztratil i ceremoniální moc (hinduisté ho pokládaly za reinkarnaci boha Višnua) a veškeré jeho pravomoci převzal ministerský předseda. Z názvů všech státních organizací byl také odstraněn přídomek "královský".
18. ledna 2007 byla rozpuštěna stínová vláda maoistů. kteří se rovněž zavázali nevybírat poplatky od turistů. To jsou podmínky účasti maoistů v prozatimním parlamentu, který má zemi dovést k demokratickýcm volbám. Dohoda politických stran přislíbila komunistické straně (maoistické) 25 % z celkových 330 parlamentních křesel. Prozatímní ústava rovněž uložila všem 40 000 maoistickým a 90 000 vládním vojákům do 10 dnů odevzdat zbraně pod dohledem jednotek OSN. Po celé zemi bylo vytvořeno 70 zvláštních stanovišť, na nichž byly zbraně uzamčeny ve speciálních kontejnerech a pečlivě střeženy příslušníky mírových sil.

Volby v Nepálu, původně plánované na červen 2007, byly odloženy na listopad téhož roku. Hlavním důvodem byly neshody mezi demokratickými stranami a maoisty. Ti požadují, aby dříve, než dojde k volbám, byl Nepál vyhlášen republikou. Prohlubující se rozpory mezi maoisty a SPA vyústily koncem října 2007 odchodem maostitů z prozatimní vlády. Z tohoto důvodu se volby nekonaly ani v listopadovém termínu.

24. prosince došlo k podepsání dohody mezi demokratickými stranami a zástupci maoistů, na jejímž základě parlament schválil přejmenování Nepálského království na demokratickou republiku. Vyhlášení nového státního zřízení se uskuteční po parlamentních volbách, které byly nově stanoveny na přelom dubna a května 2008.

10. dubna 2008 se uskutečnily dlouho očekávané parlamentní volby v zemi. Dlouhou dobu před tímto termínem nežili Nepálci ničím jiným. Týden před volbami byly vyhlášeny školní prázdniny, protože učitelé se stali předsedy volebních komisí daleko od místa své působnosti a pět dní předem byla přerušena veškerá hromadná doprava, aby autobusy mohly převážet členy volebních komisí. Volby proběhly poměrným systémem; Nepálci volili kandidáty za distrikty, kteří obsadili zhruba třetinu křesel, a strany, jejichž zástupci podle celostátních výsledků získali zbylé posty. V olby se neobešly bez množství konfliktů a provokací, jimž se snažili čelit příslušníci speciální volební policie.

Ve volbách zvítězila Komunistická strana Nepálu (maoistická), která získala 30,52% hlasů a 220 křesel v 575členném parlamentu. Na dalších místech se umístila strana Nepálský kongres (22,79%; 110 křesel) a Komunistická strana Nepálu (sjednocená marx-leninská) (21,63%; 103 křesel). O zbylých 142 míst v parlamentu se podělili členové dalších 22 stran (z toho tři komunistické). Podrobné výsledky naleznete zde. Volby politickou situaci v zemi nevyřešily, neboť strany nejsou schopny sestavit většinovou koaliční vládu. Nepál proto novou vládu dosud nemá, i když vítězní maoisté (o jejichž vítězství mnozí soudí, že bylo dosaženo díky přetrvávajícímu strachu obyvatel z jejich teroristických způsobů) tvrdí, že jsou ochotni sestavit vládu menšinovou.

Na prvním zasedání nově zvoleného nepálského parlamentu dne 28. května 2008 byla slavnostně vyhlášena Nepálská federativní demokratická republika (Sanghíja lóktántrik ganatantra Nepál) poměrem hlasů 560 : 4. Zároveň byl zbaven trůnu dosavadní král Gjánédra Bír Bikram Šáh, který již 18. května 2006 byl zbaven všech důležitých pravomocí a faktické moci v zemi. Panovník byl vyzván, aby do 15 dní opustil královským palác, a nad jeho sídlem přestala vlát královská vlajka.

Dne 21. července 2008 se na půdě nepálského parlamentu uskutečnila volba prvního prezidenta země. Zvítězil Dr. Ram Barán Jadáv, vysoce postavený člen Nepálského kongresu. Získal 308 hlasů z 590, o pouhých 26 více než kandidát maoistické strany Ram Rádža Prasád Singh. Díky tomuto neúspěchu maoisté několik dní uvažovali o opuštění parlamentních křesel. Nepálci jsou však Jadávovým zvolením nadšeni a prvého nepálského prezidenta nazývají pravým „džanatá kó čhórá“ (= syn lidu). 60letý Jadáv pochází z farmářské rodiny z nížinných térají. Vystudoval lékařství na univerzitě v indické Kalkatě. Od roku 1991 vykonával funkci ministra zdravotnictví, v roce 1999 byl zvolen do nepálského parlamentu. V květnu 2007 v Džanakpuru unikl pokusu o atentát. Svého úřadu se slavnostně ujal 23. července 2008.

Fotoreportáž z nepálských parlamentních voleb 10. dubna 2008

volební místo Lafang, distrikt Dháding, Ganěšský Himálaj, severní Nepál